ZÁTIŠÍ POD LÍPOU

Neustále s něčím bojuji…

Téma regrese: Neustále s něčím bojuji, stále mám potřebu dokazovat, že jsem dobrá. Mám pocit, že když se na mě někdo dívá, tak se o mně dozví něco, co mě zničí.

S klientkou se dostáváme do prenatálního období. „Jsem někde, kde je tma a teplo, aha jsem v břichu. Cítím nějaké píchání jako jehličkami. Cítím strach, ale jinak je vše v pořádku.“ Přesouváme se k předporodnímu období. „Cítím nějaké svírání, je to nepříjemné. Už jsem se narodila. Všichni si mě prohlížejí, je to nepříjemné, nevěří, mi, že jsem v pořádku. Chci jim říct, že jsem v pořádku, ale nemůžu. Tatínek si pořád myslí, že se mnou musí být něco špatně. Vidím maminku, je šťastná, že mě má.“

Při dalších průchodech událostí si klientka vybavuje více podrobností. „Rodiče jsou šťastní, že mě počali. Jedou autem, tatínek způsobil nehodu. Maminka je zraněná, v nemocnici ji rentgenují, protože doktoři nevědí, že je těhotná. Je mi to nepříjemné, narušují moje soukromí. Proč mě tak okukují? Doktoři jsou přesvědčení, jsem poškozená rentgenem. Nutí maminku, aby šla na potrat. Celá rodina ji přesvědčuje. Ale já chci žít, jsem v pořádku. Proč mě chtějí zabít? Maminka má strach, ale na potrat nejde. Po narození mě všichni prohlížejí a nechtějí uvěřit, že OK. Tatínek celý život čeká, kdy se na mně to poškození projeví.

Při posledním průchodu už klientka necítí strach, přijímá postoje svých rodičů, uvědomuje si, že k žádnému poškození nedošlo a že to, že se na ni někdo dívá, ji neohrožuje na životě.

O metodě regresní terapie si můžete přečíst zde.